Návrat na hlavní stranu

Bohuslav Vítek: Přehled dějin hudby

Seznam pramenů a literatury:
7.3.1 Směr rozšířeně tonální a modální
K rozbití nadvlády dur a moll vedly:
Ve vývoji hudebního myšlení lze vysledovat:
7.1. Tři zásadní mezníky ve vývoji hudebního myšlení
6.2.1 Dědictví hudby první poloviny 20.století
5.3.1 Podstata romantismu
V 18.století - velké změny. Politický nástup měšťanských vrstev, kritika starých pořádků, revoluční vření (Velká francouzská revoluce a její důsledky), napoleonské války.
Ve výtvarném umění v poslední čtvrtině 16.stol. v Itálii (portugal.baroko = nepravidelně vytvářená perla). Živější, vzrušenější formy, místo štíhlých sloupů tvary spirálovité, ornamentika bohatší, sochy ne statické, ale v pohybu, na obrazech nekonečnost prostoru.
Rok 1300 jeden z největších přelomů v dějinách evropské hudby. Začíná dominovat světské umění. Umělá hudba již přináší autorská díla v pravém slova smyslu (ars nova). I v dalších stoletích (15. A 16.) výrazné události a změny politického a společenského života ve světě. Dominance francouzského králo ...
Zachovány všechny nejtypičtější prvky chorálního stylu – i vedle počínajícího vícehlasu tradiční jednohlasost a melismatika. Původní choorální rytmus se ztratil a z chorálu vyniká tzv. cantus olanus, který nerozlišuje délky tónů. Záhy odklon od melismatiky (díky textovému tropování chorálu). ...
4.1.1. Počátky křesťanského bohoslužebného zpěvu
4.1. Období jednohlasého chorálu (600-900)
Byzantské císařství (ve východní části římské říše) – kolébka bohoslužebného zpěvu řeckého křesťanství. Druhy byzantského zpěvu:
Nejvyspělejší a nejznámější kultura starověku. Je rovněž ve službách náboženství a státu, ale vedle toho velký význam etický a estetický – stává se poprvé uměním v pravém slova smyslu. Platón a Aristoteles ji považují za činitele formujícího mravnost společnosti. ...
První pramen budoucího křesťanského bohoslužebného zpěvu. Bohaté informace hlavně ve Starém zákoně (o oslavných bojových hudebních projevech), těsné sepětí s bohoslužbou (převažuje bohoslužebná funkce). V době patriarchů a soudců převažuje hymnický charakter. Největší rozkvět v době králů (zvláště D ...
Kultura: čínská, japonská, indická, egyptská, mezopotámská, babylónská, asyrská, arabsko-perská.
Existence hudby stejně stará jako civilizace lidstva, jako lidská řeč. Určité fragmenty hudebních nástrojů z doby kamenné (cca 600.000 l.p.n.l.), freska v jeskyních u pyrenejského města Arlége /arjež/ (cca 40 000 l.p.n.l.). Konkrétní historický materiál však prakticky žádný, proto mnoho legend a hyp ...
Viz. odd.6.1.15.5.1. Vycházejí již z charakteru hudební řeči, navazuje na německého muzikologa Quido Adlera (1855-1941).
Dělí hudbu na starověku, středověku a novověku.
Úkol velmi obtížný, výsledky jen orientační charakter, slouží pouze k všeobecnému přehledu. Vlastní dějiny probíhají plynule, jednotlivá období se vzájemně prolínají a jejich konkrétní stanovení vyvolávají už od minulého století stálé diskuse.
Studium dějin hudby na našich školách sleduje oblast tzv. hudby artificiální (nepřesně nazývané vážné, či dokonce klasické, klasiky). Ke komplexnějšímu pohledu však nutné studovat i oblasti hudby lidové (hudební folkloristika) a tzv. nonartificiální, která dnes zahrnuje obrovskou a těžko systematizo ...
Společenské podmínky – na hudební vývoj má zásadní vliv změna společnosti a způsobu jejího života – s tím souvisí i změny společenského postavení hudby a její prezentace (hudba k bohoslužbě, na zámeckých sídlech, v měšťanských salónech, v koncertních síních, na novodobých nosičích) ...
Jejich studium velký význam pro pochopení možné prehistorie a vývojových souvislostech evropské hudby.
Počátky dějin hudby jsou shodné s počátky dějin lidské kultury vůbec.
Tento text plně odpovídá svému názvu – jedná se o faktografický soubor. Má sloužit jako doplňující materiál pro výuku dějin hudby. Neklade si podmínku vyčerpanosti všech údajů. Metoda prezentace vlastní problematiky vyplynula z konfrontace a posouzení různých koncepcí dřívějších (viz přehled l ...


Počet záznamů: 32 (Počet stran: 2 [strana *1 2 ]


Copyright 1994-2019 © Luděk Šorm