Návrat na hlavní stranu

Bohuslav Vítek: Přehled dějin hudby

Seznam pramenů a literatury:
7.3.1 Směr rozšířeně tonální a modální
K rozbití nadvlády dur a moll vedly:
Ve vývoji hudebního myšlení lze vysledovat:
7.1. Tři zásadní mezníky ve vývoji hudebního myšlení
6.2.1 Dědictví hudby první poloviny 20.století
5.3.1 Podstata romantismu
Ve výtvarném umění v poslední čtvrtině 16.stol. v Itálii (portugal.baroko = nepravidelně vytvářená perla). Živější, vzrušenější formy, místo štíhlých sloupů tvary spirálovité, ornamentika bohatší, sochy ne statické, ale v pohybu, na obrazech nekonečnost prostoru.
Rok 1300 jeden z největších přelomů v dějinách evropské hudby. Začíná dominovat světské umění. Umělá hudba již přináší autorská díla v pravém slova smyslu (ars nova). I v dalších stoletích (15. A 16.) výrazné události a změny politického a společenského života ve světě. Dominance francouzského králo ...
Zachovány všechny nejtypičtější prvky chorálního stylu – i vedle počínajícího vícehlasu tradiční jednohlasost a melismatika. Původní choorální rytmus se ztratil a z chorálu vyniká tzv. cantus olanus, který nerozlišuje délky tónů. Záhy odklon od melismatiky (díky textovému tropování chorálu). ...
4.1.1. Počátky křesťanského bohoslužebného zpěvu
4.1. Období jednohlasého chorálu (600-900)
Byzantské císařství (ve východní části římské říše) – kolébka bohoslužebného zpěvu řeckého křesťanství. Druhy byzantského zpěvu:
Nejvyspělejší a nejznámější kultura starověku. Je rovněž ve službách náboženství a státu, ale vedle toho velký význam etický a estetický – stává se poprvé uměním v pravém slova smyslu. Platón a Aristoteles ji považují za činitele formujícího mravnost společnosti. ...
První pramen budoucího křesťanského bohoslužebného zpěvu. Bohaté informace hlavně ve Starém zákoně (o oslavných bojových hudebních projevech), těsné sepětí s bohoslužbou (převažuje bohoslužebná funkce). V době patriarchů a soudců převažuje hymnický charakter. Největší rozkvět v době králů (zvláště D ...
Kultura: čínská, japonská, indická, egyptská, mezopotámská, babylónská, asyrská, arabsko-perská.
Existence hudby stejně stará jako civilizace lidstva, jako lidská řeč. Určité fragmenty hudebních nástrojů z doby kamenné (cca 600.000 l.p.n.l.), freska v jeskyních u pyrenejského města Arlége /arjež/ (cca 40 000 l.p.n.l.). Konkrétní historický materiál však prakticky žádný, proto mnoho legend a hyp ...
Je jich několik (u nás např. prof. J.Smolka, dr. V.Lébl, prof. L.Zenkl a další). Z hlediska výuky považujeme za přijatelnou tuto periodizaci (dle níž je rovněž koncipována tato příručka, v závorce uvádíme čísla jejich kapitol oddílů):
Viz. odd.6.1.15.5.1. Vycházejí již z charakteru hudební řeči, navazuje na německého muzikologa Quido Adlera (1855-1941).
Dělí hudbu na starověku, středověku a novověku.
Úkol velmi obtížný, výsledky jen orientační charakter, slouží pouze k všeobecnému přehledu. Vlastní dějiny probíhají plynule, jednotlivá období se vzájemně prolínají a jejich konkrétní stanovení vyvolávají už od minulého století stálé diskuse.
Společenské podmínky – na hudební vývoj má zásadní vliv změna společnosti a způsobu jejího života – s tím souvisí i změny společenského postavení hudby a její prezentace (hudba k bohoslužbě, na zámeckých sídlech, v měšťanských salónech, v koncertních síních, na novodobých nosičích) ...
Jejich studium velký význam pro pochopení možné prehistorie a vývojových souvislostech evropské hudby.
Počátky dějin hudby jsou shodné s počátky dějin lidské kultury vůbec.
Tento text plně odpovídá svému názvu – jedná se o faktografický soubor. Má sloužit jako doplňující materiál pro výuku dějin hudby. Neklade si podmínku vyčerpanosti všech údajů. Metoda prezentace vlastní problematiky vyplynula z konfrontace a posouzení různých koncepcí dřívějších (viz přehled l ...


Počet záznamů: 32 (Počet stran: 2 [strana *1 2 ]


Copyright 1994-2020 © Luděk Šorm